Žijeme ve světě, kde populace roste rychlým tempem a tím i celosvětová poptávka po potravinách. Aby bylo možné tuto poptávku uspokojit, celosvětová produkce potravin se v průběhu let drasticky zvýšila, a to bohužel na úkor kvality potravin, které denně jíme. Ve snaze vyrábět rychleji a ve větším množství se výrobci potravin uchýlili k používání praktik, které jsou často škodlivé nejen pro nás. Tato honba za výrobou co největšího množství s co nejmenším úsilím nás pomalu odvádí daleko od přirozených způsobů získávání a přípravy potravin, které jíme. Pro zvýšení úrody se používají jedovaté chemikálie a pesticidy. K rychlejšímu pěstování plodin se využívají anorganická hnojiva, která ale způsobují vyčerpání půdy a výsledné ovoce a zelenina obsahují méně živin. Hospodářským zvířatům se podávají růstové hormony, aby se urychlil jejich růst a vývoj. Přeplněné rybí farmy používají antibiotika jako prevenci před infekcemi. To je jen několik příkladů toho, co se z potravinářského průmyslu stalo. Je přirozené, že naše rostoucí plodiny lákají hmyz. Pro naše plodiny i hospodářská zvířata je přirozené růst pomalu. Je přirozené, že některé ryby umírají na nemoci. Naše pokusy zabránit těmto přírodním jevům vedou pouze k ještě škodlivějším následkům. Právě z tohoto důvodu je zapotřebí najít jiné, udržitelné, přirozené a zdravé způsoby stravování. Ta opravdová výzva nespočívá pouze v konzumaci zdravých potravin, ale také v naší schopnosti zacházet s takovými potravinami efektivně.

S rostoucí populací je stále těžší uspokojit rostoucí poptávku, proto je zde důležitý i způsob, jakým přistupujeme ke spotřebě. Potravinový odpad je v dnešním světě vážným problémem, podle současných odhadů se do roku 2030 každý rok vyhodí 2,1 miliardy tun potravin. To odpovídá 66 tunám zbytečně vyhozeného jídla každou vteřinu. V dnešní době přibližně ⅓ vyrobených potravin přijde každoročně na zmar, přestože podle nadace Food Aid Foundation asi 11% světové populace trpí podvýživou. Je opravdu ironií, že navzdory všem nezdravým a nepřirozeným způsobům, kterými se snažíme o zvýšení efektivity produkce potravin, se ve výsledku ⅓ tohoto jídla vyhodí – což je množství, které by samo o sobě stačilo k obživě všech, kteří hladoví. Nejenže kvůli našemu plýtvání potravinami trpí ti, kteří žijí v „méně šťastných“ oblastech světa, ale neúmyslně ubližujeme také sami sobě. Kvůli naší neefektivní spotřebě musíme vyrábět více potravin, než je skutečně potřeba. Skvělým příkladem je masný průmysl, kde zaznamenáváme obrovský nárůst v chovu hospodářských zvířat. To má bohužel mnoho negativních dopadů na naše životní prostředí. Konzumace masa a chov hospodářských zvířat vytváří ve skutečnosti více skleníkových plynů než celý dopravní sektor. Konzumace masa také vyžaduje obrovské množství půdy, vody a energie. K výrobě jednoho kilogramu hovězího masa je potřeba více než 20 000 litrů vody. U produkce masa se také nevyhneme etickým otázkám, neboť mnoho z těchto zvířat je vystaveno krutému zacházení. Kromě toho byl uskutečněn rozsáhlý výzkum, který poukazuje na zdravotní rizika spojené s konzumací masa. Globální posun směrem k veganské nebo vegetariánské stravě by proto mohl být krokem ke zlepšení našeho zdraví, ale také jedním z nejúčinnějších způsobů jak bojovat proti dopadům klimatických změn a pomoci životnímu prostředí. Navíc způsob, jakým prezentujeme a skladujeme jídlo také ovlivňuje celkový dopad, který máme na životní prostředí a planetu, na které žijeme.

Jako lidé máme tendenci vnímat a hodnotit svým vlastním úhlem pohledu věci, co se kolem nás ve světě dějí. V dnešní době o to víc, vzhledem k množství podnětů, které bombardují naší pozornost každý den. Možná právě proto se často zaměřujeme spíše na vnější vzhled věcí, které kupujeme, než na samotný obsah. Vstoupili jsme do digitálního věku, kdy jsme denně obklopeni reklamou a umělými představami o skutečnosti, které nám ukazují nepřirozené, byť esteticky působivé podoby produktů i lidí. Tím, že nám jsou tyto představy prezentovány, si pak přirozeně vytváříme spojení mezi očekávanou kvalitou a vizuální podobou všeho, co kolem sebe vidíme. Sociální média a online svět tento efekt pouze zintenzivnily. Vnějšímu vzhledu našich produktů přikládáme tolik důležitosti, že každý rok věnujeme obrovské množství prostředků a energie na výrobu jejich obalů. Nejenže balení produktů stojí spoustu energie, ale výroba a použití těchto obalů má také negativní dopad na životní prostředí. Použité materiály jsou často velmi obtížně likvidovatelné (plast je toho příkladem, jeho rozklad trvá až 1000 let) a samotné metody, kterými se obalový odpad likviduje často přináší řadu negativních dopadů (např. spalování plastů uvolňuje toxiny do atmosféry). Odpady z obalů také často končí v oceánech, znečišťují půdu a škodí zvířatům. Ochrana potravin určitou formou obalu je však nezbytná a v mnoha ohledech je obtížné tento proces úplně eliminovat. Je ale důležité, abychom našli způsoby, jak používání obalů omezit a hledali další řešení, jak snižovat negativní dopad na životní prostředí. Druhy potravin, které konzumujeme, a způsoby, jak k jejich konzumaci přistupujeme, byly vždy úzce propojeny s naším podnebím a prostředím. A proto je v dnešní době důležitější než kdy jindy být v tomto ohledu informovaní a vědomí a věnovat pozornost našim potravinovým systémům.

By subscribing here I agree to receive e-mail communication from HEAL4MEAL.com

usershopping-cartenvelope linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram